18 dní, 18 nocí
2 noci v posteli
16 noci ve stanu
7000 Km - cena benzínu cca 15 - 20 Kč/litr
Výdaje:
Letenka 11000 Kč
Auto pro všechny 12000 (já platila 2400Kč)
Esta vízum 14 dolarů
Celkem se vším všudy (kromě nákupu oblečení): cca 22000 - 25000Kč
státy - California, Nevada, Arizona, Utah
města - Los Angeles, Las Vegas, San Francisco
parky - Sedona, Grand Canyon, Lake Powell, Antelope Canyon, Monument Valley, Canyonlands, Arches, Bryce, Zion, Death Valley, Yosemite
AUTO - Určitě si budete půjčovat auto, protože bez něj jste v USA nahraní. Autopůjčoven existuje celá řada, je dobré si pořádně prostudovat podmínky ještě před odjezdem. Vybíráme Alamo, které nám přijde nejvýhodnější - dobrá cena, neomezené kilometry, neomezený počet řidičů (jinde většinou druhý za příplatek). Dobře promyslete i velikost auta. Chtěli jsme mít jistotu, že projedeme všude (např. Monument Valley se s osobákem nedoporučuje), ani nebudeme mít problém vjet do nějakého kempu v lese atd. Velké auto tu má každý, není to žádná rarita. Narazíte na obrovské Fordy, Dodge, Chevy apod., zato ale rozhodně nepotkáte evropské značky jako Fiat, Škoda, Peugeot aj. My měli Toyotu Corollu - neni to uplně obr auto, ale v 5ti lidech jsme vše krásně zvládli. Na celou dobu nás cena vyšla na 12.000Kč bez benzínu.
Víceméně všechna auta v USA jsou v automatu a na benzin, což je pro nás trošku nezvyk, ale po pár dnech už pohoda.
Co bych ještě zmínila ohledně auta, je navigace. Nemohli jsme si dovolit ztrácet čas blouděním, takže jsme měli jako vždy postahované offline mapy. 100% cesty jsme využívali Google maps. Akorát pozor na to, že zapnutá navigace je neskutečný žrout baterky, takže druhá věc, bez které bychom se neobešli - nabíječka do auta. Jako třetí věc bych pro klid v duši doporučila mezinárodní řidičák, který jsme si zařizovali před odjezdem v místě bydliště - otázka pár minut, jedné fotky a 50,- Kč.
DOPRAVA - To nejpodstatnější - neplatí tady přednost zprava, což může být trošku šok. Když přijedete na křižovatku bez semaforů, jede první ten, kdo do ní jako první přijel. A funguje to. Jen v LA, když se těch ulic sbíhalo 7, už to taková sranda nebyla :) Také si dejte pozor na to, že semafory jsou až za křižovatkou, tak ať nepřijedete přímo k nim. Třetí věc - na většině světelných křižovatek smíte odbočit doprava i na červenou, pokud neohrozíte auta jedoucí v tomto směru. Na těch, na kterých se to nesmí, je to napsané. Dále např. můžete na dálnici předjíždět zprava i zleva. Dá se zde opravdu rychle zorientovat, protože Američani nemají moc dopravních značek. Píšou spíše upozornění a ta pochytíte rychle. Jinak jsou to celkem ohleduplní řidiči, samozřejmě asi existují výjimky jako všude. Přednosti a zipování jim tady fakt fungovalo, jen ne všichni používají blinkry, tak to chce stálou pozornost.
Rychlost se uvádí v mílích (1 míle = cca 1,6 km) za hodinu a liší se místo od místa (často 65 mph = 105 km/h). Na dálnicích je max. rychlost 80 mph, tedy 129 km/h. Někdy je vám ale maximální rychlost prd platná, když stojíte v nepostupující koloně, např. v LA nebo San Franciscu. Tato města jsou pověstná svými ucpanými silnicemi. Někde můžete narazit na tzv. carpool - pruh úplně nalevo značený kosočtvercem. Smí jej použít jen auta s dvěma a více cestujícími. Ve většině aut totiž sedí pouze řidič, což samozřejmě způsobuje zácpy, proto existuje tento zrychlený pruh. Doporučuji si ale hlídat, kde přesně z dálnice sjíždíte, protože přejet např. skrz 4 pruhy na poslední chvíli, abyste se dostali ke sjezdu, může být nadlidský výkon :)
BENZIN - Hodně důležitá a výrazná část rozpočtu. V Americe je všechno "daleko", takže pokud se chcete někam dostat, čekají vás dlouhé štreky a s tím samozřejmě i spousta projetého benzinu. Jednotkou objemu jsou zde galony - 1 galon = cca 3,8 litry. Benzinky rozhodně nejsou na každém rohu, proto si občas na tu rafičku koukněte a raději dotankujte i poloplnou nádrž než abyste pak skončili v nějakém národním parku s prázdnou. Existují benzinky, které mají stojany fungující na kartu, ale ne všechny tu vaší českou budou akceptovat. Pokud nepochodíte s kartou, musíte zaběhnout přímo k pokladně a tankování si předplatit. Funguje to tak, že řeknete částku, za kterou chcete natankovat. Jestliže natankujete za méně, než jste zaplatili, zbytek vám vrátí.
Ceny benzinu se dost liší. V Californii byl všeobecně dražší , cca 3 dolary/galon. V Nevadě, Utahu se dal sehnat kolem 2,5 dolaru. Doporučuji vyhnout se tankování na Route 66 nebo v Death Valley, ceny jsou zde fakt hodně nastřelené, třeba i 5 dolarů za galon.
PARKY - Ty největší z nich jsou Národní parky(např. Yosemite, Zion, Bryce atd..). Vstupné do nich se platí za auto (ne za os.), a částku má každý park nastavenou jinak. Pokud plánujete navštívit více NP, doporučuji pořídit si tzv. Annual Pass = roční vstupenka do všech národních parků. Kartička vyjde na 80 dolarů a jsou na ní kolonky pro 2 podpisy. Můžete si tedy koupit už jednou použitou, nebo tu svojí novou pak prodat někomu dalšímu. Podepsanou kartičku ukazujete spolu s pasem při vjezdu do parku. My jí nepodepsali ani jednou, nikdo to nechtěl vidět. Na oplátku od rangera dostanete mapku parku a brožurku. Většinou zde naleznete aktuální informace a např. rozepsané traily, které můžete podniknout. Další informace se můžete dozvědět v návštěvnickém centru, která mají opravdu skvěle udělaná. Rangeři jsou velice ochotní vám poradit s výlety, doporučí vám ty nejlepší trasy, co neminout apod.Součástí návštěvnického centra bývá i obchůdek se suvenýry, WC a možnost dopustit si pitnou vodu. Voda je v USA drahou záležitostí, proto je nejlepší pořídit si barel a malou lahev a vodu dopouštět v pítkách. NP jsou hodně rozlehlé, proto se v nich jezdí autem a zastavujete si na libovolných zastávkách, které jsou většinou i výchozími body trailů. Na nich jsou většinou suché záchody a nějaká informační tabule, která vás nasměruje kudy kam. Na krátkých trailech potkáte nejvíce lidí, protože Američani jsou neskutečně líný národ a od auta se vzdalují jen minimálně. Pokud jdete někam dál, většinou už potkáte jen pár turistů. Díky své obrovské rozloze, mají některé parky i své vlastní shuttle busy, které jezdí cca ve čtvrthodinových intervalech a jsou zdarma. Můžete nastoupit i vystoupit na kterékoliv značené zastávce. Necháte tedy auto na odstavném parkovišti, naskočíte na nejbližší autobus a ten vás v klidu parkem proveze.
Menší parky jsou státní, většinou nejsou tak profláknuté a neplatí v nich annual pass. Posledním typem parků jsou ty, které patří indiánům. Taktéž v nich neplatí annual a jedná se např. o Monument Valley nebo východní vstup Grand Canyonu.
NÁKUPY - Možná vás ale překvapí, že cena uvedená na cenovce je bez daně. Takže jít k pokladně s předem spočítanou hotovostí, je vám tak nějak k ničemu :) Navíc aby to nebylo jednoduché, daňová sazba se liší stát od státu.
Z konkrétních obchodů určitě narazíte na Walmart, jakožto jeden z nejčastějších obchoďáků, ve kterém najdete opravdu vše, na co si jen vzpomenete - jídlo, čerstvé ovoce a pečivo, elektroniku, drogérii, kempingové potřeby (které jsme si tam nakoupili a po skončení pobytu je šli vrátit, ne tedy všechno) atd...prostě takové naše obří Tesco. Výhodou je, že seženete všechno na jednom místě za takovou průměrnou cenu + jsou v budově vždy záchody a wifi.
Co se týče nakupování oblečení, dá se zde pořídit celkem za levno, když víte kam jít. Existují outlety, kde má každá značka svůj krámek (jako v Praze outlet Fashion arena), a ve kterých se něco vyplatí a něco ne. Speciálně takové značky jako Tommy Hilfiger, Calvin Klein, Ralph Lauren, Under Armour aj., u nás předražené hogofogo, v USA nejsou ničím extra a seženete za "pár dolarů". Kolikrát i za třetinu ceny oproti ČR. Dále můžete narazit na obchody pod názvem ROSS (Dress for less)
ROSS je taková hrabárna, ale dají se tam ulovit pěkné kousky opravdu za levno. Konkrétně svojí sportovní výbavu jsem tady trošku upgradovala :)
JÍDLO - V USA není úplně levnou záležitost. Pod deset je rychloobčerstvení nad deset se najíte v restauraci. Pokud se potřebujete najíst při cestě autem, u velkých silnic jsou sjezdy, které vás navedou k benzince, motelům a X možnostem občerstvení. Někde je i předem označené, co se na daném sjezdu konkrétně nachází. Často narazíte na:
McDonald - designově horší než u nás, jídlo stejné
TacoBell - mexický fast food, dobrá cena i chuť
PizzaHut - moc mě neoslnil, počítejte s tlustým těstem a cenou cca 17 dolarů/pizza
Wendy´s - dobré neošizené burgery za dobrou cenu
Dále např. Burger King, Jack in the box, Carl´s Jr., Chick-fil-A, KFC, Sonic...
Doslova na každém rohu pak narazíte na Subway (často 24h open)
My jsme to řešili nejčaštěji nákupem jídla ve Walmartu a pak na vařiči jsme si ho připravovali. Nejčastěji jsme jedli špagety s omáčkou a nebo rýži s instantí omáčkou. Vždy to vyšlo tak na 6 dolaru pro 4 lidi.
Denny´s - pozor, není to fastfood! Normálně vás usadí u stolu, obsluhuje vás číšník, objednáváte z přineseného menu a na závěr platíte dyško. Narazíte na něj poměrně často a mají velký výběr (snídaně, obědy, večeře - 24h open) s cenami okolo deseti dolarů.
UBYTOVÁNÍ
Kempy jsme rezervovaný dobředu žádný neměli, vždy to vyšlo. Je dobré mít asi vybraných více kempu, kdyby jeden selhal. Příjde mi to lepší to nemít rezervovaný a to z důvodu, že se můžete někde zdržet nebo naopak něco vynechat a být tam dřív. Vždy se dá nějak ubytovat. V nejhorším případě až v noci, když tam ranger už nebude a tím pádem Vám nikdo nemůže řít, že kemp je plný. A ráno je to bud na Vás. Brzy zabalíte stan a nic nezaplatíte a nebo půjdete za ranger a řeknete, že jste prijeli v noci.
Ubytování zvláště ve městech je dost drahé. V LA a San Franciscu v podstatě nic pod 2 tisíce neseženete/ 4 osoby. V Las Vegas je naopak velice levno - za 1 500,- už se můžete ubytovat ve fajn pohodlném hotelu. Nejlevnější variantou jsou pak kempy, které vás přijdou většinou na cca 20 dolarů. V kempech platíte za kempovací plácek (ne osobu) = místo na stan, místo na auto a gril nebo ohniště. Doporučuji, je to super zážitek :)